Jak jsme polepili Stockholm
V říjnu jsme s partou kamarádů vyrazili na prodloužený víkend do Švédska Stockholmu.
Už od začátku výletu nás provázely„trable“.
Ráno, v den odletu se nám málem nepodařilo probuditpět lidí ze sedmi. Díky tomu jsme tak přijeli o hodinu déle na letiště. Potom jsmemuseli řešit další problém a to:„zapomněli nám poslat letenky“. Já jsem málem neprošla kontrolou a kamaráda nechtěli pustit do letadla. Byla to docela sranda. :D
Vše se ale nakonec podařilo úspěšně zvládnout a my tak mohli konečně odletět.
Ve Švédsku
Let byl fajn, ani ne tak dlouhý. Z důvodu silné mlhy byl, ale přesunut na jiné letiště. Po přistání jsme stále nevěděli, kde jsme a jak se dostaneme do města. To se nakonec ukázalo jako snadná věc (dohledali jsme ten správný bus), dojeli do města, a pak už nám nic nebránilo vydat se na průzkum.
Stockholm je krásné město, plné útulných a hezkých uliček. Prochodili jsme ho křížem krážem a objevovali tak nová místa. Navštívili jsme i válečnou vikingskou loď. A užívali si pár chvil pohody v parcích. A jako diví, jsme všudelepili MEDVÍDKY! Podzim byl v plném proudu, stromy byly krásně zbarvené a počasí nám přálo. Chvílemi jsme byli dokonce jen v triku.
Asi jedna z nejvtipnějších věcí, kterou jsme zažili, byla zrovna „mezi“ lepením.
Šli jsme po mostě, já si nalepila medvídka, hned jsem si ho i vyfotila a pokračovali jsme dál. Cestou zpět jsme šli, po stejném mostě, kdy vzniknul takzvaný „hec“ se slovy, „že neslezete dolu po tom pilíři?“ No samozřejmě, kluci se toho museli chytnout. Slezl první, bez problému. Slezl druhý, bez problému, ale jak doskočil, stalo se něco, co nikdo nečekal, pouze v to možná někdo trošičku doufal. Hupsnul si ve všem oblečení, i v botách přímo do vody. Nastal půlhodinový smích! Kolemjdoucí si nás udiveně prohlíželi a my se nemohli přestat smát. Nešlo to!
Byl to poslední večer a my jsmemířili zpět na letiště, kde jsme měli v plánu i spát. Po ustavičném smíchu jsme začali přemýšlet, co si ten kluk mokrý asi tak vezme na sebe?!Nějaké suché oblečení mu zapůjčili kluci, ale suché boty nikdo navíc neměl. Nezbylo mu tak nic jiného, než navléct fusekle a vyrazit do ulic! O pár metrů dál byl, (doufám, že ještě je:)), nalepený medvídek. Napadlo mě si ho ještě jednou vyfotit. Pomalu se blížíme se ke sloupku, kde byl méďa nalepený a vidíme,jak je u něj nějaký páreček, cosi kutí. Jdeme blíž a vidíme, že sloupávajínálepku právě našeho MEDVÍDKA!
Nedalo nám to a tak se s nimi dáme do řeči. Vysvětlujeme jim,o co jde a co jsou medvídci zač. S vyděšeným výrazem na nás koukají.Asi nečekali, že strážce samolepkynebude tak daleko.:D
Nakonec se dozvídáme, že samolepky sbírají. Pár nálepek jim tedy necháváme.Medvídek má přeci potěšit! A to se nám povedlo!
Pomalu jsem dorazilijsme do centra. Dolepujeme pár posledních medvídků a promočený kamarád si hned v prvních suvenýrech kupuje papuče.
Bylo to báječný, hezký večer Medvídkáři!
Lea.
